Velký fotoreport: 10 ohlédnutí za předvánočním Výletem za portským v roce 2022

Kategorie: | | | |

Nápad navštívit Porto a Douro na začátku prosince v čase adventu jsem poprvé dostal v roce 2016.

Tou dobou jsem na blogu O portském.cz pracoval třetím rokem a touha mít vlastnoručně vyfocený obří vánoční stromeček z Porta na úvodní fotce facebookového profilu se už nedala zahnat vůbec ničím.

Podlehnout atmosféře předvánočního Porta a zimního Doura je opravdu velmi snadné, proto jsem se za ní vydal prvního prosince i letos.

Nyní jsem už více než dva týdny zpět, hodí se tedy setřídit si zážitky, ohlédnout se zpět a napsat z nich report.

Pro 5% slevu použijte v košíku kód OPORTSKEM5

Ač se snažím sebevíc, nevejde se mi do něj vše, poněvadž by na délku nejspíš měřil kilometr a četl by se půl hodiny. Takhle má tedy jen kilometru půl.

Letošní předvánoční Výlet za portským byl zkrátka hodně bohatý a předkládám ti jej raději v několika bodech.

Neváhej se tedy pustit do 10 nejlepších zážitků, co mě potkaly na mém letošním předvánočním Výletě za portským:

1. Navštívit Porto před Vánocemi je rozhodně dobrý nápad

Dvakrát podtrhuji. Pro všechny, kteří uvažují, že třeba příští rok navštíví Porto v čase adventu, zodpovědně říkám – ano, kupte si letenky a leťte, chybu nelze udělat.

Sváteční nálada je ve městě patrná na každém kroku, především večer, kdy v ulicích září tisíce světýlek a ústředním bodem je vánoční strom před radnicí na Praça do Município

Vánoční strom před radnicí je vysoký 35 metrů a každý večer poutá pozornost mnoha turistů a místních

Byť bývá na severu Portugalska v prosinci počasí spíše nakloněné dešti, je velká šance, že některé dny Tě sluníčko v brzkém odpoledni vysvlékne jen do košile.

A to se pak chodí po městě s velmi dobrou náladou, zvláště pokud je v Česku zrovna slota, že bys psa nevyhnal.

Přátelé doma Ti budou zcela určitě jen tiše závidět.

Máš chuť na portské? Kup si jej v těchto ověřených e-shopech:

Jednička v ČR

  • největší e-shop s portským vínem na českém trhu
  • stovky položek skladem včetně ročníkových vín a limitovaných edicí
  • edukovaná a vstřícná zákaznická podpora
  • doprava o víkendu od 800 Kč zdarma, ve všední dny od 2 500 Kč

Sleva 5 % s kódem OPORTSKEM5

» Jít do e-shopu

Alkosympaťáci

  • spolehlivý e-shop s širokým sortimentem alkoholu
  • přehledný design webu
  • prodává značky jako Sandeman, Porto Cruz nebo Royal Oporto
  • služba gravírování láhví (pro vybrané druhy alkoholu)
  • doprava zdarma od 5 000 Kč
» Jít do e-shopu

Od roku 1993

  • odborníci na víno z celého světa
  • heslo: kvalitní víno všem
  • v sortimentu portského jsou mj. značky Taylor’s, Barros a Graham’s
  • 5 poboček a výdejním míst po Praze
  • doprava zdarma od 3 500 Kč
» Jít do eshopu

Na druhou stranu je třeba počítat i s deštěm, a to leckdy dosti vydatným.

V Portu dokáže pršet hodně prudce, pláštěnka nebo alespoň deštník tu rozhodně přijde vhod.

Já nic takového letos neměl a ke konci mého pobytu by se mi tyto pomůcky náramně hodily – jednu chvíli jsem byl mokrej přesně jak ten pes.

Příště už si pláštěnku nabalím nebo si ji alespoň koupím za 5 EUR v obchodě se suvenýry (byť mi připadala, že je v nějaké dětské velikosti).

Nicméně přes všechny tyto trampoty s počasím určitě zvítězí příjemná vánoční nálada, která je cítit z celého města, místních lidí a také turistů.

Světelná výzdoba na Rua de Santa Catarina
Barokní kostel Igreja do Carmo v prosincovém slunečném odpoledni
Kouř z pečených kaštanů nad Rua de Passos Manuel
Rua do Corpo da Guarda a její světýlka
Na rozzářenou ulici Rua das Carmelitas majestátně dohlíží taktéž osvětlená Torre dos Clérigos
Deštivé pondělí před nádražím São Bento. Za plechovou ohradou se buduje nová linka metra.
Přestože venku prší, u Porto Cruz v Gaie panuje pravá vánoční atmosféra
Veselé Vánoce v Portu
I v Matosinhos se s vánoční výzdobou nenechali zahanbit
Nakonec se udělalo hezky také u Trindadu

2. Z Vídně letíš přímo za nosem

Jsi-li Brňák(čka) nebo alespoň Jihomoravan(ka), můžeš si gratulovat, že máš vídeňské letiště téměř za rohem a cesta sem Ti vezme kolem 2 hodin.

Sedím, při ležení je tu totiž slušností zouvat si boty a to se mi nechce. Čas do odletu se velmi vleče.

Do Porta odtud létá přímým spojem jednou denně Ryanair (v zastoupení Lauda Air).

No paráda – když si vzpomenu na svůj první výlet za portským v roce 2014 s 6,5hodinovým přesedáním v Eidhovenu, připadá mi let z Vídně na jeden zátah srovnatelný s cestováním vlastním tryskáčem.

Malou kaňkou může být čas odletu v 6.20 hodin ráno, kdy, pokud nezmermomocníš někoho s autem, aby tě sem v hluboké noci hodil na čas, musíš z Brna využít služeb nejlíp Flixbusu, který vyráží od Grandu v 1.15 h a je na letišti Vídeň – Schwechat v 3.05 h.

Případně jede také mladší brněnský dopravce Gepard Express. Jelikož jsem Gepardy před plánováním cesty vůbec neznal, zvolil jsem jako jistotu spoj Flixu ve čtvrt na jednu.

Příště už ale pojedu klidně s GE, neboť při cestě zpátky jsem na letišti ve Vídni náhodně narazil na ochotného pana řidiče právě od “šelem”, se kterým byl v autě bezva pokec a ještě jsem byl v Brně o hodinu dřív než jsem původně měl. Určitě fajn zkušenost.

V 6.20 h beru z Vídně čáru, abych …
… zhruba za 2, 5 hodiny přistál do slunečného dne v Portu. Čekají mě tu takové ještě další tři.
Bem-vindo, Vasek!

3. Bydlení v Portu nejlépe blízko u metra

Nemá to být knížecí rada, ovšem volba hotelů blízko metra se mi tentokrát vyplatila. A úplně nejlépe u žluté linky D, ta totiž vede rovnou do Vila Nova de Gaia.

Vystoupíš tam ve stanici Jardim do Morro a jsi jen kousek od všech velkých vinařských domů.

Proč tak? Moje rozhodnutí souviselo s očekávaným deštivým počasím, tudíž jsem si dost liboval, že jsem to měl ze stanice Faria Guimarães do Porto City Hotel jen pár kroků a déšť neměl moc šanci.

Máš rád/a portské víno?
Chceš se o něm dozvědět víc?

Stáhni si zdarma e-book Jak si užít portské víno a už navždy si budeš jistý/á:

  • jak stoprocentně poznat originální portské víno
  • dozvíš se rozdíly mezi jednotlivými druhy
  • budeš umět portské víno správně servírovat
  • dokážeš portské párovat s pochutinami
  • podíváš se za ním do Porta a údolí řeky Douro

Nezavrhuji ani bydlení přes AirBnB, ostatně v začátcích mého výletování za portským byla tahle služba u mě na místě prvním, ceny byly nízké a teprve se rozbíhala, takže se dalo s majitelem nemovitosti běžně potkat a dostat pár tipů, kam zajít a co vidět.

Na stanici metra Faria Guimarães to mám z Porto City Hotel pouhé 2 minuty

Tahle původní myšlenka AirBnB již ale moc nefunguje, v jeho nabídce je nyní skoro většina ubytování zastoupena bezkontaktními check-iny a -outy, kde majitele nepotkáš.

Navíc se ceny srovnaly s hotely, proto je dle mého celkem jedno, zda pro dočasné útočiště v Portu zvolíš hotel nebo AirBnB.

Ptáš se “A co třeba takové hostely nebo couchsurfing?”

Jsem už z vojny přes dvacet let doma a stále si živě vybavuji celonoční neustávající chrápání mých spolubojovníků.

Proto si na hostel zatím netroufám, nicméně párty ve společenské místnosti v hostelu, kde jsem se letos s Francouzem, Brazilci a jednou italskou holkou neplánovaně ocitl, jo jo, to byla slušná mela 😎

No třeba někdy, zatím dám přednost klidu a soukromí vlastního hotelového pokoje.

Yotel najdeš kromě Evropy také v New Yorku či Singapuru. Já v něm spal poprvé.
Yotelový pokoj s možností měnit si barvu osvětlení. Celkem cirkus.
Zato výhled z okna byl určitě alespon na 3,5 hvězdičky z pěti

4. Porto Walkers opět nezklamali

V Portu existuje více služeb na poznávání města s průvodci, já nedám dopustit na lidi kolem Porto Walkers.

Tihle “locals” ti ukážou místa a zákoutí Porta s příběhy a souvislostmi tak, jak bys je v turistických průvodcích jen stěží hledal.

Průvodce Lucas vysvětluje proces výstavby ulice Rua da Galeria de Paris. Na skleněný strop už tehdy nedošlo.

Proč stojí radnice tam, kde stojí? Jak se to mělo se zdejší Karafiátovou revolucí? Kam zajít večer na drink a odejít až k ránu?

Ochotný a zábavný průvodce od Porto Walkers ti ty odpovědi dá sám a určitě mnohem víc.

Nahlédni do poznámek jak se to má s portugalskými svačinkami
Dali mě na čestné místo ve výloze, jsem totiž považován za největšího portugalského básníka. A to jsem psal hlavně fiktivně. Dovolte, abych se představil – Fernando Pessoa.
Passeio das Virtudes – místo s překrásným výhledem k oceánu a mnoha hospodami plných lidí
Snad mě MUSA při reportu psaní políbí

5. Mercado do Bolhão je zpět

Tržiště Mercado do Bolhão ve čtvrti Santo Ildefonso bylo vždy ikonické místo, kde jsi sehnal vše od jídla, květin, konzervovaných sardinek, ovoce a zeleniny přes čerstvé ryby a plody moře až po slušivý kabátek či vlněný svetřík.

Poslední čtyři roky bylo ale pro celkovou rekonstrukci zavřené a fungovalo pouze vedlejší suterénové “temporário”. Nicméně letos v září konečně otevřelo znovu všechny své vchody návštěvníkům.

Já jsem si tu neodpustil pořídit odpolední svačinku a další den druhou snídani, nicméně zaskočit sem jen na pokoukanou taky stojí za to.

Pečlivě zrekonstruované tržiště, které obyvatelé Porta milují
Krasavice z moře vytažené
Konzervárny se předhnánějí v co nejhezčím grafickém provedení sardinkových krabiček
Treska je portugalský národní pokrm, byť ta je domovem v Norsku nebo na Islandu. Nasolená se sem dováží již po staletí a místní kuchaři ji umí připravit na 365 způsobů.
Zelení přetékající oddělení zeleniny
Potřást prasátku končetinou jsem neodolal
Se sklenkou červeného vína je presunto velikou pochoutkou
Mercado do Bolhão má čtyři hlavní vchody a v roce 2006 bylo prohlášeno jako “majetek veřejného zájmu”
Okolí tržiště se stále renovuje, což je jen malá, bezvýznamná komplikace

6. Zajet do Doura je pro portofila povinnost 

Aby byl výlet za portským opravdu kompletní, nesmí v něm rozhodně chybět ani pár dní v Douru.

Letos jsem se vydal na 2 noci do Poiares k mé kamarádce Sofii, jejíž krásný dům Casa da Vinha Grande bývá moje obvyklá střecha nad hlavou a jen díky této mé skvělé hostitelce jsem zde poznal tolik nádherných míst, jež by mi bez ní zůstala pravděpodobně skryta.

Nádraží São Bento je pro svoji nádhernou výzdobu cílem nejen cestujících, ale také mnoha skupin turistů

Obvykle volím z Porta dopravu vlakem a ne jinak tomu bylo i tentokrát. Do města Peso da Régua je to nejrychlejším spojem kolem 2 hodin a polovina trasy “Linha Douro” vede po pravém břehu řeky, což přináší z okna vagónu vždy překrásné výhledy.

Ovšem jen za předpokladu, že už v Portu si sedneš vpravo po směru jízdy. To pak máš vodní hladinu řeky skoro nadosah a vysoké kopce s vrcholy leckdy zahalenými do mraků ti naznačují, že jsi tu správně.

Odjezd do Peso da Régua ve 13.20 h z nástupiště číslo 6. To vedle stihnu ještě rychlé kafe.

Nuže, a jak jsem se tu měl?

Přiznávám, že už doma jsem sledoval bedlivě počasí a hlavně množství srážek, poněvadž zima v Douru je dosti deštivá nebo minimálně zahalená v mlze.

A předpověď neslibovala nic moc dobrého, mnohdy i 33 mm deště za dvě hodiny.

Na rozdíl od nádražní haly na perónech panuje klid

Přesto jsem nakonec skoro trefil jackpot, téměř vůbec nepršelo, maximálně lehký deštík, což v podstatě považuji za počasí krásné a celkový úspěch.

Z vyhlídek díky mlze nebylo sice tentokrát nic moc, ale přeci jen na správné straně kopce se něco vidět dalo. A když jsem ve středu z Régui odjížděl, svítilo už v poledne krásně sluníčko.

V součtu všeho mám z letošního prosincového Doura opět jen nádherné zážitky, však posuď sám z dalších fotek:

Mlhavé odpoledne na Casa da Vinha Grande. Ale mohlo být hůř.
Miradouro da Formiga není u turistů moc známá a ani my jsme tu živáčka nepotkali
Výhled směrem k městu Peso da Régua
Na vyhlídku musíš projít úzkou cestičkou mezi kamennými zídkami
Vinohrad v prosinci stále září barvami
Ten den jsem si několikrát liboval, že se vezu v autě
Kaple Santa da Eufémia stojí nad stejnojmenným vinařstvím
Výživný oběd v restauraci Tasquinha do Matias. Níže v hrnci voní “Milhos no Pote” a nad ní “Feijoca de Leitão”, fazole s vepřovým masem a klobáskou. Úchvatné a tuze dobré.
Po Ponte de Ucanha kráčely dějiny
Fazolemi od oběda jsem jej moc neohromil, ale jinak jsme byli hned kamarádi
Casa da Vinha Grande – můj domov v Douru
Kaki a skvělá marmeláda z něj patří neodmyslitelně k tomuto domu
Klášter Svaté Marie ze Salzedas je portugalskou národní památkou
Zimní krajina v Douru je kouzelná
S mojí hostitelkou Sofií na vyhlídce São Leonardo de Galafura. Dole už se kouří z pálenice.
Ve vlaku do Porta si sedni vlevo a uvidíš, jak řeka čaruje

7. Hlady a žízní jsem rozhodně netrpěl

Mám-li být upřímný, v roce 2014 jsem tento blog zakládal s jednoduchou myšlenkou věnovat se v něm jen portskému vínu.

Avšak v podstatě ihned po mé první návštěvě Porta tentýž rok jsem zjistil, že mít pouze tohle úzké vidění pro mě nebude vůbec možné, jelikož s portským je nakonec spojeno tolik krásných, přitažlivých a chutných témat, jež zkrátka vynechat nejdou a nedat jim prostor bych si už kvůli podobně gastronomicky-objevitelsky naladěným čtenářům neodpustil.  

Proto moje kroky hned dopoledne po ubytování na strategicky výhodném místě na Rua Formosa nevedly za sklenkou portského (i v 10 ráno je portské dobré, hmm? ;-), jak by bylo podle názvu blogu vhodné, ale pádil jsem na skvělou snídani do oblíbené kavárny Café Cancela Velha.

Manteigaria – opravdová továrna na nejoblíbenější dezert v Portu
Košíček z listového těsta Pastéis de Nata je plněný žloutkovým krémem a je žádoucí, aby jeho vršek byl mírně připálený. No a s kávičkou? Učiněná pohádka!
K Pasteis de Nata můžeš v Manteigaria dostat stopečku portského

V pospolité atmosféře s místními dámami a pány tu dostaneš chutný šunkový “koláč”, croissant, čerstvě vymačkaný pomerančový džus a na závěr kávičku, která jen podtrhne krásně začínající den.

Tenhle leitmotiv jsem pak poctivě udržoval i po ostatní dny pobytu v přibližném pořadí: pastel de nata, presunto se sklenkou vinho tinto, francesinha, alheira, feijão, grilované sardinky v Matosinhos.

Pro 5% slevu použijte v košíku kód OPORTSKEM5

Dále následuje 2x flákota vepřové kotlety s rýží a hranolkami v báječných churrasqueiras s aperitivem Favaios, na svačinku kroketky pasteis de bacalhau a výčet uzavírají k večeři ultimátně úžasné sendviče bifanas s černým pivem.

To vše zarámováno denními výživnými anglickými snídaněmi na hotelech a pár večerními cervejas na slehnutí (no, pár, ehm … ;-)

Z tohoto výčtu by se mohlo zdát, že pro všechny gastro zážitky na portské víno nemohl být čas, ale jak v dalším bodu uvidíš, také na něj došlo měrou vrchovatou.

Tuto kombinaci ti naservírují v Mercado do Bolhão. Sendvič se sušenou šunkou a rukolou společně s koblihou Bola de Berlim. Káva nesmí chybět.
Bolo rei je portugalský koláč z těsta, podobného naší vánočce. Peče se právě na Vánoce a kdo najde fazoli schovanou uvnitř, musí zajistit jeho upečení v dalším roce. Tento kousek je z hotelové snídaně, naštěstí já v něm tu luštěninu nenašel.
Polední meníčko v restauraci v Régui – jehněčí maso, brambory, rýže, salát, malé pivo. Za 12 EUR skoro nemáš šanci to celé sníst.
Svačina v podobně Bolinho de Bacalhau – smažená kroketa z tresky, brambor, vajíčka a koření
Francesinha s hranolkami jeden den k večeři nesmí chybět, přestože se jedná o zásadní dietní přešlap
Grilovaná klobáska “alheira” je směsí kuřecího a vepřového masa s chlebem. Její původ hledejme v židovské komunitě.
Klobásku “alheira” najdeš také v pizze z tržnice Beira-Rio v Gaie
Moelas jsou vařené kuřecí žaludky, konzumované obvykle jako odpolední jídlo
Casa Guedes se v Portu od roku 1987 rozrostla na tři podniky. Já nejraději chodím do toho “tradicional” na Praça dos Poveiros 130. A co je zde tím magnetem?
Hlavní pochoutku tady připravuje kuchař z bílého chleba, ořezu vepřové kýty, vylepšenou o plátek ovčího sýra
Seznam se: jsem “bifana”, tady se jmenuji “Sandes de Pernil com queijo de ovelha”, jsem snem každého fastfoodaře a chutnám úžasně
Tahle fronta patří k podniku jménem Conga, legendě mezi “bifanas” restauracemi v Portu
Na rozdíl od Casa Guedes v Conga je vepřové maso vařené na nudličky v mírně pálivé omáčce
Klasická bifana z Conga je sendvič s vepřovými nudličkami částečně namočeným v pikantním sósu. Černé pivo téměř nutností.
Jinou variantou je “Cachorro da Conga”, což je hot dog s vepřovými nudličkami. Absolutní paráda.
Conga rozhodně stojí v Portu za návštěvu
Kdo chce k večeři rybu či mořské plody, vydá se do některé z mnoha restaurací v Matosinhos
Sardinky jsou tu dostupnou pochoutkou. Čerstvě ulovené vypadají docela obyčejně, ale …
… grilované na talíři s bramborami, salátkem a vinho branco jde o chuťově vynikající kombinaci
Kdo je tu nejlepší svlékač sardinek?
Každý dobrý oběd nebo večeře bývá zakončená sladkou tečkou. A doufám, že po shlédnutí tohoto výčtu gastronomických skvostů běžíš vyluxovat ledničku.

8. Pozdně odpolední návštěva Quinta da Côrte

V roce 2012 převzal Philippe Austruy, vlastník několika vinic ve Francii, od původních majitelů vinařství v Douru Quinta da Côrte a byla to prý láska na první pohled.

Budovy byly po původních vlastnících v žalostném stavu a všude byl vidět chronický nedostatek údržby, ale budoucí potenciál nemovitosti se jasně nabízel

Dnes je z ní moderní, zrekonstruované místo nad řekou Douro a opravdu není vůbec těžké se do něj zamilovat.

A když k tomu máš dobrou kamarádku Sofii, co je v Douru doma a ta zase má kamarádku z vejšky Martu, co je doma v překrásné Quinta da Côrte, můžeš se těšit na vřelé přijetí a soukromou podvečerní prohlídku. Mrkni.

Z lobby je nádherný výhled na okolní kopce
Quinta da Côrte hospodaří na 24 hektarech vinic. Jsou převážně orientovány na severní nebo severovýchodní stranu, což poskytuje ochranu před letním prudkým slunečním zářením.
Budovy vinařství tvoří důmyslný systém
V útulném lobby z tebe spadnou všechny starosti
Quinta da Côrte produkuje řadu vynikajících tichých vín ze starých vinic
Kromě budov byla zrekonstruována také prostranství mezi nimi včetně cest
Vinné poklady spočívající v 550litrových sudech “pipas”
Dřevěná konstrukce haly je mistrovským dílem. Zde zrají ta nejlepší vína.
Zlaté logo na betonové nádrži
Tisíce lahví jsou skladovány v moderních drátěných klecích
Při prohlídce panovala dobrá nálada. Velké díky Martě za dárky, vážím si toho!
Dům pro ubytování hostů pochází z 19. století
Plni krásných zážitků jsme z Quinta da Côrte odjížděli téměř za tmy

Chceš vědět o Quinta da Côrte víc?
Koukni na webové stránky Quintadacorte.com, kde je úplně vše o historii, současnosti a nabídce vín tohoto krásného vinařství. Nebo si jej zkus najít na mapě.

Které město tu září do noci? Pinhão

9. Na skleničku do vinařských domů Kopke a Quevedo

Ve čtvrtek osmého od rána v Portu hustě pršelo, ven z (h)Yotelu se mi vůbec nechtělo, ovšem přesto mě fakt, že druhý den ráno se už vracím domů, vytáhl odpoledne do Gaie projít alespoň nějaká vinařství.

Před dalšími blížícími se provazy vody jsem rychle zahnul do (prý) nejstaršího vinařského domu Kopke, kde v prvním patře již sedělo u stolu několik hostů, kteří evidentně také hledali suché přístřeší. 

Na Serra do Pilar se kromě úchvatného rozhledu chodí také zamykat láska

Další mojí zastávkou bylo vinařství Quevedo s jeho rozlehlou lodge v prvním patře domu na ulici R. de Santa Marinha.

Zhruba před 3 lety změnili celou vizuální identitu a nový styl jim opravdu sluší.

Já ke Quevedu chovám zvláštně vřelý vztah.

V roce 2014, kdy jsem poprvé Porto a Gaiu navštívil, vůbec jsem nevěděl, kam tady za portským jít.

Tehdy se kvalitnější informace o portském daly sehnat víceméně jen na zahraničních webech, což mě sice sem nasměrovalo, ale stejně bych se dal považovat pouze za neznalého začátečníka.

A při bloumání ulicemi tady byly otevřené dveře, které zvaly dál.

Vešel jsem, byl příjemně přivítán – a proseděl tu celé odpoledne až do večera v nádherně pospolité atmosféře umocněné paní zpěvačkou a jejím tesklivým fadem, jež jsem před tím nikdy naživo neslyšel. Cítil jsem tehdy, že jsem konečně našel to, o čem jsem tehdy četl jen na internetu

Takže jistě uznáš, že zajít sem na pohárek je jistou nostalgickou povinností.

Klášter Mosteiro da Serra do Pilar je právem zapsán na seznamu historického dědictví UNESCO
Rozkvetlá zimní Jardim do Morro
Porto je krásné odkudkoliv
Sandeman je za rohem
Dole v recepci sdělíš, jaká vína si budeš přát ochutnat. Ta ti pak přinesou o patro výš.
Odpolední silná trojka
Colheitas, tedy ročníková Tawny
Za oknem domu Kopke je v této chvíli nejlíp
Sedíš, ochutnáváš a koukáš ven z okna na protější břeh Porta s dominantou Paço Episcopal do Porto, bývalou rezidencí zdejších biskupů
Obloha byla ten den dramaticky nevyzpytatelná
Drink na terase domu Porto Cruz se pro déšť odkládá na příští rok
Dům Quevedo najdeš na Rua de Santa Minha
Quevedo LBV 2016, Ruby Reserve a Tawny 10 Years Old
V Quevedu panovala hřejivá atmosféra
Spokojený host je nejvíc
Můžeš si tu koupit dárek domů
Nejstarší Sandemanovy “lodges”
Nikdy před tím jsem zde nebyl – proč jsem sem nezavítal už dávno?
Poklidná ulice Rua de Serpa Pinto ve Vila Nova de Gaia

10. Zážitky a zamyšlení, co se nikam nevešly

Každý, kdo se kdy vydal někam na cestu, patrně zná ty smíšené pocity natěšení a řekněme lehké nejistoty, aby všechno vyšlo na jedničku.

Já kupříkladu nemám rád ty chvíle před tím, než se na celou cestu vydám.

Jsem založením dost systematický člověk, takže mám vždy odškrtaný check list se všemi věcmi, co mám mít s sebou a taky co jsem měl před odjezdem zařídit a vyřídit pracovního.

Potud jsem v klidu.

Nicméně žádný seznam už mi nepomůže s loučením (a to jedu jenom tady za roh po Evropě) nebo nechutí hodit batoh na záda a vyběhnout ve 21.30 hodin do mrazu a větru, čekat na zastávce na autobus a vědět, že takhle budu cestovat skoro celou noc.

Jé, jak rád bych teď byl v teplé posteli.

Ve čtvrt na dvě v noci opouštím Brno směr letiště Vídeň

Avšak stejně jako se mi v ten okamžik nechce, tak se na druhou stranu těším na nové situace, jež na cestě zažiju. Teplá postel je teplá postel, ale tohle by se mi v ní rozhodně nestalo. 

Tak třeba hned na začátku autobusové seznámení s paní hostinskou z vedlejší vsi plus přečkání času do čtvrt na dvě, kdy od Grandu odjížděl Flix na letiště, v asijském bistru, pak u Padowetze a pak zase v Asii.

Následovalo náhodné setkání tamtéž s kamarádem Radkem, jemuž jsem měl tu čest zaplatit 3 piva + Becherovku (a sobě taky, že), načež cesta Flixem na vídeňské letiště a více než dvouhodinový bobřík držení moči (syrové, já vím, ale je to opravdu ten nejslušnější výraz, co pro tento stav mám), kterého jsem s vypětím všech sil bohudík získal.

Spaní-nespaní na letištní lavici už vlastně bylo za odměnu a konečně přistání po celonočním cestování v ranním prosluněném Portu pojím s pocitem totálního vítězství.

Byť by už se moje cesty sem daly nazvat stereotypními, stejně se pokaždé těším, co mě na nich potká a nahlas prohlašuji, že po těch všech nočních příhodách by zůstat doma v teplé posteli byla věčná škoda.

K tomu je pak třeba přičíst věci, co se mi přihodily už tady v Portu nebo v Douru, jimž jsem šel buď cíleně naproti nebo leckdy taky ne.

Lehký odvar z nich přikládám do následující fotogalerie:

Na vyhlídku Miradouro da Vitória chodím při každé návštěvě Porta a vždy moc rád. Nabízí široký výhled na celou Gaiu.
Jako správný portofil jsem nutně zamířil také do Institutu portských vín (a vín z Doura). Prověřil jsem zde pochopitelně i enomat, načež ten na oplátku v závěru prověřil mne s peněženkou.
Na Rooftop Flores se baru koukalo na fotbal a venku zrály pomeranče
Když to před Livraria Lello rozbalili tihle dva muzikanti, vůbec se mi po půlhodině nechtělo odcházet
Ó! Galeria podporuje žijící umělce. Uvnitř obchodu najdeš spoustu ilustrací, fotek a obrazů, to vše zabalené v těch správných nezávisláckých vibracích
Předloni v režii Fladgate Partnership vyrostl nad Gaiou nový svět. Přesněji World of Wine, nákladně opravený soubor budov, kde ochutnáš kromě vína také čokoládu, namaluješ s dětmi obrázek anebo shlédneš výstavu moderního oblékání.
Na WOW je jistě cenný také nádherný výhled na Porto
WOW toalety a umyvadla byla pro mě zkrátka wow
Na Galerias déšť nevadí, je tu večer stále živo
To si tak jdeš večer studovat pamětihodnosti města, přimotáš se do skupinky lidí a najednou jsi ve třetím baru a absolvuješ pubcrawl. Pak už jsem radši utekl.
V Plano B dobře hrají a zrovna slavili 10 narozeniny. Nezbývalo než sem zajít za písničkou.
Pátek devátého na letišti. Prší na rozloučenou, ale to mi už vůbec nevadí, bylo tu krásně!
Příště třeba do Barcelony, z výšky vypadá zajímavě
Na závěrečný debrief došlo při čekání na vlak domů kde jinde než v asijském bistru naproti brněnskému hlavnímu nádraží. A kruh se tímto stylově uzavřel.

Nuže, líbil se ti letošní předvánoční Výlet za portským? Máš chuť na další? Jestli ano, mrkni taky na ty z předchozích let:

Jsem jedno ucho, neváhej sem dát komentář!

2 komentáře u „Velký fotoreport: 10 ohlédnutí za předvánočním Výletem za portským v roce 2022“

Napsat komentář