Obrazový report: Slunečný, gurmánsky vydařený a plný krásných výhledů, takový byl můj první letošní Výlet za portským

Kategorie:

Bacalhau, polvo, Favaios, miradouro, bifana. Tyhle výrazy vystihují můj první letošní Výlet za portským, který jsem odstartoval v pondělí 30. srpna 2021. V Portu a Douru jsem strávil nádherných 8 dní, provoněných chutným jídlem, dlouhými procházkami, parádním celodenním tripem v Douru a setkáním s mojí kamarádkou Sofií a jejími – mými – přáteli.

A co znamenají ta úvodní cizí slova? Koukejte, scrollujte a poznáte ;-)

Při pohledu na Porto z okýnka letadla začíná mít těšení se na výlet konečně ten správný rozměr
Konečně zpátky, skoro po 2 letech. Při pohledu na Porto z okýnka letadla začíná mít těšení se na výlet konečně ten správný rozměr.
Hned po ubytování se jde pochopitelně hned do ulic. Je vlahý večer a život, navzdory bacilu, zde plyne víceméně jako obvykle.
Na vyhlídku Miradouro da Vitória mířím pokaždé velmi rád. Máte z ní Gaiu jako na dlani.
Tak tady ji máme - Torre dos Clérigos
Slunečný den, ideální na procházku městem. Torre dos Clérigos – jedna z nejvýraznějších dominant Porta.
Portugalci jsou mistři zahrad. Není tedy divu, že se v nich i báječně odpočívá. Hmm, taky mě to už bralo …
Na trh Mercado do Bolhão chodí nakupovat jak restauratéři, tak místní lidé
Víte, kde najdete tyhle rybí krasavice?
Přece v největší tržnici v Portu – Mercado do Bolhão, ikonickém místě, jež je tedy momentálně v rekonstrukci. Takže teď se obchoduje v dočasných prostorách vedle tržnice původní.
Konzervy sardinek a paté tu mají krásné grafiky obalů, každá variace má svou
U madam Rozy se zastavte na skleničku dobrého portského
Na Rua de Santa Catarina se v Portu soustředí hlavně zarytí shoppaholici
Na Rua de Santa Catarina míří všichni shopaholici, najdou tu mnoho známých světových fashion značek
Když Tě bolí nohy a chceš se dostat do jiné části města, sedni na historickou tramvaj a jeď. Například ze čtvrti Batalha do stanice Carmo.
Kdo má hlad, spěchá do Casa Guedes na náměstí Praça dos Poveiros pro bifana. Tohle pečené vepřové maso s ovčím sýrem uvnitř nadýchané bulky je učiněná fantazie každého streetfoodaře.
Pro 5% slevu použijte v košíku kód OPORTSKEM5
Počítáš, kolikrát už tě ten hák bouchnul do hlavy? No, tahle perspektiva ve fotce se mi pravda úplně nepovedla, ale jinak je vyhlídka z Fontaínhas úchvatná, co říkáte?
Institucí dohlížející na výrobu a obchod s portským vínem je IVDP. Dole najdete interaktivní výstavu a samozřejmě si můžete vychutnat zajímavé vzorky portského.
Směr Ribeira
Tady dole u řeky je dnes celkem klid

Máte rádi portské víno?
Chcete se o něm dozvědět víc?

Stáhněte si zdarma e-book Jak si užít portské víno a už navždy si budete jistí:

  • že s jistotou poznáte originální portské víno
  • dozvíte se rozdíly mezi jednotlivými druhy
  • budete portské víno správně servírovat
  • dokážete portské párovat s pochutinami
  • podíváte se za ním do Porta a údolí řeky Douro
Most Ludvíka I. zprovoznili v roce 1886. Vždycky si říkám, že tohle byli opravdoví mistři svého oboru.
Místní lidé, co jdou po horním patře mostu z Gaie do Porta nebo naopak se musí po cestě prodrat věčně překážejícími turisty, co dlouhé minuty hledají ten nejlepší záběr. A ke všemu dávat pozor, aby je nepřejelo metro. Takže tato fotka je vlastně rychlovka, abych tady moc nezavazel. Ale i tak je ucházející a dávám ji sem.
Před dominantou Porta, katedrálou Sé, se chce fotit každý
Pravděpodobně jeden z nejprofláknutějších pohledů na most Ludvíka I., ale byla by škoda jej tu nemít
Mnoho vody už proteklo kolem těchto krásných siluet
Tenhle dům doporučuji navštívit, račte se mnou pokračovat vzhůru na jeho střechu
Terasa v Porto Cruz zve k dlouhému zevlování
Na terase domu Porto Cruz ve Vila Nova de Gaia totiž panuje dokonalá pohoda
Koktejl, house music a výhled na Porto najdete na terase domu Porto Cruz
Vždy se tu cítím jako vítaný host co má ten nejlepší výhled
Za hezkého počasí zní terasou pohodový housík. Třeba si tu taky jednou zahraju.
Skoro jako dvě bábovky, nemyslíte? Objevíte je v tržnici Mercado Beira-Rio ve Vila Nova de Gaia.
Na skleničku do Ramos Pinto. Teda vlastně dvě.
Pohárek portského v Ramos Pinto nemohu odmítnout
Asi nejznámější plakát od Ramos Pinto
Zřejmě nejznámější plakát namaloval pro Ramos Pinto ve stylu Art Deco francouzský ilustrátor René Vincent. Zobrazuje pár upíjející portské z jedné skleničky za dopomoci andělíčka strážníčka a pochází z roku 1925.
Mají tu nádherný pohled z okna
Ta lanovka je stejně fajn věc, vyveze vás zpátky na Jardim do Morró a metrem jste v centru Porta za pár minut
Jeden večer se na střeše mého hotelu konala pro ubytované hosty Rosé Port Wine degustace. Povedla se na jedničku – stačila sodovka, rosé portské, pomeranč, máta a parádní západ slunce.
Ne nadarmo se tento hotel jmenuje Moon & Sun
Večer ještě zdaleka nekončí, je potřeba zajet pozdravit oceán do Matosinhos. On se ozývá šuměním vln, v nose máte mořský vzduch, pod nohama plážový písek, racci už si na mě taky zvykli a k tomu je 25 stupňů. Pro suchozemce jako já vzácná chvíle.
K večeři si objednávám grilovanou tresku – bacalhau. V kombinaci s bramborami, vajíčkem, paprikou a čerstvou cibulí je to úchvatné dílo.
Po takové porci je dobré se ještě projít po promenádě
Je nový den a já mířím vlakem tam, kde všechno kolem portského začíná – do údolí řeky Douro. Můj cíl? Město Peso da Régua a sraz se Sofií.
Cesta vlakem z Porta docela utíká. Po zhruba hodině a něco už vede kolem Doura.
Město Peso da Régua je centrem vinařské podoblasti Baixo Corgo
Na terase Restaurante São Leonardo. Ten samý výhled máte pak i od stolu u okna.
Poiares. Krásná vesnice, kde v Casa da Vinha Grande mám svůj druhý domov v Douru.
To je ona – Casa da Vinha Grande, krásný venkovský dům s dobrosrdečnou majitelkou Sofií
K domu náleží i rozlehlá zahrada, kde Sofie pěstuje zeleninu a běžně také …
… limetky
Mandli si utrhnete rovnou ze stromu
Případně tu najdete jedlé trpasličí kaštany
Vaříme oběd pro šest hostů. Voda, sůl a polvo = chobotnice.
Oběd se bude podávat v citlivě zachovalém obývacím pokoji
Chapadla chobotnice se nakrájí na cca 8 centimetrové kousky, část vody z hrnce se nalije do rýže vařené s cibulkou. Vznikne tak velmi zajímavé “rizoto”. Moc mi chutnalo, stejně jako všem ostatním hostům.
Odpočinku po dobrém obědě je třeba, včetně masáže hlavy
Do řeky Douro se v údolí vlévá několik přítoků. Dříve byla Tua pouze malým potokem, než na něm dole postavili přehradu. Pod hladinou zůstala také železniční trať, vedoucí dál na sever. A tohle je vyhlídka Miradouro do Ujo.
Dobré selfie je třeba patřičně naaranžovat
Favaios. To byl rozhodně objev dne, který jsem jej do té doby vůbec neznal. Takže ve zkratce – Favaios je městečko v severním Portugalsku, kde společnost Adega Cooperativa de Favaios vyrábí stejnojmenné vynikající dezertní víno – Favaios. Tento produkt patří do rodiny Moscatel do Douro nebo Moscatel de Setúbal.
I když sem přijedete bez ohlášení, mají-li otevřeno, rádi vás přijmou
Favaios může být mnoho variant, včetně Reserve, ročníkových a datovaných vín
Při proticovidových pravidlech dostanete vzorečky do papírových kelímků, což vám však nezabrání si Favaios dostatečně vychutnat. Vyrábí se podobně jako portské víno dolihováním hroznového moštu v rané fázi a zraje také v sudech či nerezu. Vyniká nevtíravou, sladkou chutí, v níž však poznáte i jemnou kyselinku, zvláště u starších vín. Gurmánům rozhodně doporučuji vyzkoušet.
Favaios je Portugalci vyhledávaný jako nápoj pro povzbuzení chuti před jídlem. Mně tedy chutnal rozhodně také samotný a jeho pocucávání mě bavilo dlouhé chvíle.
Návštěva Favaios nebyla plánovaná a takové jsou ty nejlepší. Tomuto místu a nápoji dávám velikou jedničku s hvězdičkou.
Jak v titulku říkám, výlet byl velmi gastronomicky vydařený. Portugalská gastronomie si potrpí na maso, ať už hovězí, vepřové, skopové nebo kuřecí. Miluji jejich vařené brambory, které potom opečou a lehce zmáčknou. Polijte je pak zlehka olivovým olejem a máte k masu vynikající přílohu. K tomu místní víno a jste v gurmánském ráji.
Typický portugalský pudink jako sladká tečka
Vždy, když v Portugalsku zavítám do restaurace či kavárny, mám dobrý pocit, že jsem zde vítaným hostem. Podle mého to pramení z faktu, že majitel podniku je na něj opravdu hrdý a je jeho vášní se o příchozího perfektně postarat. To samé platí o číšnících. Jaký kontrast s Českem – byť i u nás se servis lepší. U pana Paola nám bylo opravdu dobře, až někdy dostanete v Douru hlad, zastavte se v Restaurante Beira-Rio v městečku Foz do Tua. Budete tu zkrátka vítáni.
Z restaurace vede molo až nad řeku. Loď máte téměř na dosah.
Při sedmatřiceti stupních Celsia ve stínu jsem měl opravdu velkou chuť se na koupačku přidat
Quinta dos Malvedos jsem chtěl navštívit již mnohokrát. Ani tentokrát však už moc času nezbývalo, takže jsem nahlédl jen tak za bránu. Snad příště.
Tenhle vinohrad patří do Quinta dos Malvedos
Vinařská ulička u Poiares je složená z kamenných zídek a odděluje jednotlivé vinohrady
Město Peso da Régua lemují kopce s kaskádami vinohradů
Za dvě hoďky se vracím do Porta. Díky moc, Sofia, za opětovné nádherné 3 dny v Douru. A brzy na viděnou!
Tohle bude na poslední noc výletu moje střecha nad hlavou. A to ještě nevíte, co na té střeše je za parádu.
Můj výhled na Porto z pokoje v devátém patře
Tak jako v dětství. Přijít ze školy, hodit kabelu do kouta a utíkat ven ;-) Na to jsem si přesně vzpomněl, když jsem zaparkoval na pokoji v hotelu Dom Henrique. Takže rychlá sprcha a jde se opět do akce.
O dalších osm pater výše se nachází naprosto skvělá restaurace a bar s terasou a výhledem na město směrem k Vila Nova de Gaia. Večer je na tričko, dáte si Port Tonic a vůbec se vám odtud nechce. Jenže já už fakt zítra letím domů.
Stihnu ještě velmi chutnou večeři v podobě tresky v mé oblíbené restauraci Churrasqueira Icarai, kde obsluhují velmi úslužní starší pánové, kteří jsou přes svůj zralejší věk dokonale sehranými parťáky. Též doporučuji navštívit.
Můj poslední večer v Portu. Prozatím.
Když máš hodně sil, vyraž na drink nebo tancovačku na Rua da Galeria de Paris. Mně už stačilo jen to první, což byla škoda, škoda … ;-)
Letadlo mi letí až za několik hodin, takže čekání na něj trávím – kde jinde než nahoře na terase
Výhled z hotelové terasy je fantastický. V pravém horním rohu je věž radnice a za ní nádherná Torre dos Clérigos.
Tenhle výlet se hodně povedl, takže připíjím portským na ty skvělé další
Vracím se spokojený a plný zážitků. Čím dál více zjišťuji, že portské není jen o tom samém nápoji, ale je to celá kultura spojená s hlavně s portugalskou pohostinností, zajímavou krajinou a dobrými lidmi. Díky moc všem a všemu, co jsem tu tentokrát potkal.

Díky moc, že jste se dodívali až sem. Vím, byla to slušná dávka obrázků, ale věřil jsem, že to dáte. Pokud se vám fotoreport líbil nebo máte své zážitky z Porta nebo Doura, písněte mi dolů do komentářů.

2 komentáře u „Obrazový report: Slunečný, gurmánsky vydařený a plný krásných výhledů, takový byl můj první letošní Výlet za portským“

  1. Parádní fotoreportáž, kterou si člověk musí přečíst znovu, pomalu a pokud možno se sklenkou portského v ruce :-)

    Odpovědět
    • Evo ahoj, díky za pochvalu, snažil jsem se přinést to nejzajímavější! Měj se krásně, ahoj Vašek

      Odpovědět

Napsat komentář