19. století bylo ve znamení na jedné straně dále vzkvétajících obchodů s portským a prosperity, ovšem následně také katastrof a pohrom. Toto období pevně ukotvilo portské v životním stylu a návycích všech Britů. Nicméně dodávek přibývalo i na zámořský brazilský trh, jakožto také do dalších zemí, jako bylo Rusko, Německo, Holandsko, Skandinávie a Spojených států amerických.
Nový směr nabralo obchodování s portským díky občanské válce na Pyrenejském poloostrově. Další ránou byl vpád napoleonských vojsk pod velením generála Junota a okupace Porta maršálem Soultem v roce 1809. Jakmile francouzská armáda ustupovala, obchod v Portu se prakticky zastavil. Britští obchodníci a jejich rodiny uprchli z města a z přístavu tak neodjela prakticky žádná loď s vínem. V této pohnuté době chyběl komplexní plán pro oblast Douro, navíc Britové požadovali volný obchod s portským, což vedlo až k definitivnímu uzavření Companhie v roce 1863.
Tato deregulace směřovala k opětovnému rozmachu podvodů s portským vínem. Vrátily se praktiky jako přidávání černého bezu, míchání kvalitních vín s méně kvalitními, vydávání směsí sladkých fortifikovaných vín s běžnými stolními za portské apod. Ve Vila Nova de Gaia se díky dovozu vín z jiných regionů rychle rozšiřovaly stavby nových sklepů.
Přirozeným následkem nekontrolovaného vysazování nových vinic bylo zvýšení produkce a s tím související snižování cen. Obchod s portským vínem tak získal velmi nevalnou pověst.
Čtěte více: Epidemie révokazu