Mohla jsem sbírat pomeranče nebo chytat ryby, říká Tereza Točíková z AMOTEPORTUGAL. Nakonec rozjela úspěšnou cestovní agenturu

Potkat se s někým v brněnských Denisových sadech znamená pěšky vyšplhat od Hlavního nádraží dobrých pár set metrů po schodech a klikatých dlážděných cestičkách nahoru.

Až k obelisku postavenému jako připomínku ukončení napoleonských válek v Evropě.

Nezadýchá se tu jen člověk s dobrou fyzičkou.

Nicméně tohle místo jsem vybral záměrně, neboť ten dubnový den mělo být nebe azurové barvy. A taky jsem tam už dlouho nebyl.

Navíc můj předpoklad, že vyklidněné prostředí pod Petrovem bude mému hostu nadmíru slušet (jako ostatně všude), se beze zbytku potvrdil.

Nejtěžší věc, tedy dostat se na sraz včas, mám za sebou a teď už jen příjemné zážitky.

Udělat na blog O portském.cz svůj vůbec první rozhovor se zajímavou osobností. Tématem bude samozřejmě portské víno a Portugalsko.

Představte si tedy příjemně slunečné jarní odpoledne, teplota postupně vystoupala tak akorát na tričko a já si povídám na lavičce s velmi milou dámou, Terezou Točíkovou z AMOTEPORTUGAL.

Kdo je kdo

Terka je podnikavá Moravačka, ale doslova v krvi má slunné Portugalsko. V roce 2007 odjela studovat přes Erasmus do Algarve a láska k této krásné zemi už v ní zůstala.

Věnuje se práci v cestovním ruchu a nedávno založila také e-shop s portugalskými produkty. Co ji k tomu vedlo nám už poví ona sama.

Terko, na úvod se nabízí otázka: Proč tehdy vyhrálo zrovna Portugalsko?

No bylo to vlastně náhodou, protože jsem úplně stoprocentně neplánovala jet do Portugalska, já jsem prostě chtěla jet na jih.

Takže když jsem začala studovat na vysoké škole a byla možnost vycestovat na Erasmus do zahraničí, tak jsem si původně myslela, že pojedu do Itálie, protože jsem tam měla nějaké rodinné vazby.

Nicméně moje univerzita měla velmi dobré vztahy s Universidade do Algarve, a tak se stalo, že jsem nakonec odjela na Erasmus do Portugalska na Algarve.

Předpokládám, že se ti tam líbilo, jak dlouho jsi tam vydržela?

Odstudovala jsem si tam svůj jeden semestr, potom jsem ještě zůstala na léto. V Čechách bylo potřeba dokončit školu, proto jsem se vrátila domů, ovšem ty poslední roky školy už mne to stále táhlo zpátky do Portugalska.

Hned druhý den po promoci jsem do Algarve odletěla znovu, původně s úmyslem strávit tam léto, ovšem jak člověk začne pracovat, dostane se do procesu a nakonec z toho bylo 10 let.

To zní zajímavě. A jaký byl Tvůj život dál, jezdila jsi tehdy i zpátky domů?

Ty začátky byly těžké, hlavně jsem nejdřív nemluvila Portugalsky, takže jsem se jazyk postupně učila.

Moje práce byla v cestovním ruchu, protože na jihu Portugalska ani jiné možnosti moc nejsou. Já vždycky říkám, že jsem mohla sbírat pomeranče nebo chytat ryby anebo dělat v turistickém ruchu. A ten nakonec vyhrál.

Nejdříve jsem prodávala výlety do přírodního parku Ria Formosa a postupně jsem začala přicházet na to, že by bylo dobré, jako Češka, do toho zapojit i Českou republiku.

Můj cíl byl s Českou republikou zůstat v kontaktu, a proto jsem začala přemýšlet, jak vozit Čechy do Portugalska a ukazovat jim jeho krásy.

Úplný prvopočátek byl v mém průvodcování a potom se to vyvinulo dál, práce bylo čím dál víc, potřebovala jsem k sobě čím dál víc lidí, a tak vznikla cestovní agentura AMOTEPORTUGAL.

Když se, Terko, dostaneme od Erasmu a těch deseti let strávených v Portugalsku – kdy poprvé přišla myšlenka založit cestovní agenturu a věnovat se podnikání v turistickém ruchu?

Nedávno jsem na to koukala a je to jedenáct, dvanáct let, co mám cestovní agenturu AMOTEPORTUGAL (název se hodí vysvětlit: vychází ze slov “Amo te Portugal”, tedy “Miluji Tě, Portugalsko”).

V roce 2010 začala vznikat tato myšlenka a rok nato přišla první práce, kdy jsem začala jezdit s malými skupinkami po Portugalsku jako průvodkyně.

A měla jsi k sobě nějaké spolupracovníky nebo to bylo jen “one-woman-show”?

Nejdřív stálo všechno jen na mě, ale potom se velmi rychle naskytla možnost starat se o destinaci Algarve, což byl tehdy velký boom.

Po dlouhé pauze začaly do Fara létat chartery z Prahy a Bratislavy a najednou nám přilétalo týdně stovky turistů z Česka a Slovenska. A o ty bylo potřeba se postarat.

K tomu jsem potřebovala další tři kolegy, kteří by mi s touto letní záležitostí pomohli. 

Od té doby mám vždy někoho, s kým spolupracuji.

Napadá mě další otázka: jak se sháněli klienti v roce 2010 a jaký se k tomu dělal marketing?

Já jsem se tehdy pokládala za takového milovníka a propagátora Portugalska v Čechách.

Je za mnou mnoho veletrhů cestovního ruchu, oslovovala jsem cestovní kanceláře, bombardovala je e-maily, volala jim a ptala se, jestli nechtějí zorganizovat zájezd do Portugalska a postupně o mě začínaly vědět a klienti přibývali.

Tohle byla pro mě cesta, jak v Portugalsku žít a zároveň neztratit kontakt s Českou republikou.

Potom už si dál cestovky kontakt předávaly, český trh je malý, takže teď už to funguje skoro samo. Tedy až období covidu to všechno změnilo. Ale to už je naštěstí minulost.

Nahráváš mi na další dotaz – co doba (snad) postcovidová znamená pro Tvoji cestovní agenturu?

Je vidět, že lidé jsou vyhladovělí po cestování a opravdu si chtějí vynahradit ty dva roky, kdy cestovat nemohli.

Na druhou stranu ne úplně všichni klienti se vrátili, přece jen doba je stále nejistá. Dříve se všechno plánovalo dlouho dopředu a teď je to spíše last minute.

Pořád nejsme tam, kde jsme před covidem byli. Já ovšem doufám, že se cestovat bude víc a víc, vždyť i různá omezení cestování už pomalu mizí.

Přiblížíš čtenářům, kdo všechno jsou vaši klienti?

Hodně pracuji s cestovními kancelářemi, pro které většinou zajišťuji průvodce, občas nějaký transfer, hotel, ochutnávky, výlety na lodi, večeře, vstupy do památek a podobně.

Anebo jsou to různé incentivní a eventové agentury, ale i individuální zákazníci.

Na stránkách AMOTEPORTUGAL píšeš, že jsi specialistka na to, aby vše fungovalo jak má. Prozraď nám tedy, co všechno mohou klienti od vás očekávat?

Ano, mám to napsané na stránkách (úsměv).

Já dávám dohromady cesty celkově.

Takže když mě osloví klient a chce poradit, kam jet a co vidět v Portugalsku, co ochutnat, co určitě nevynechat, domluvíme se na programu, který většinou sama navrhnu a potom zajistím to, co k tomu klient potřebuje tak, aby všechno fungovalo, logicky navazovalo a aby měl klient co největší zážitek.

Řeším všechno od začátku až do konce, pokud to cestovatelé chtějí.

Naplánovat takovou cestu vyžaduje hodně času, který ne každý má, takže já to vyřeším za ně.

Vše naplánuji, zajistím a na místě mají klienti Čecha nebo Slováka, který je tam provede a přiblíží jim zajímavosti o těch místech, kde zrovna jsou, vezme je do nějaké typické restaurace na skvělé jídlo a víno.

Snadno tedy v češtině poznají cizí zemi, v mém případě Portugalsko.

Je tohle vaše filozofie?

Ano. Od začátku fungujeme tak, že já i moji průvodci jsou všichni Češi nebo Slováci, kteří žijí v Portugalsku trvale nebo dlouhodobě a tuto zemi dokonale znají a milují.

Mají reálnou každodenní zkušenost s životem tam, ale zároveň vědí, jak to funguje v Čechách nebo na Slovensku.

Mohou proto klientům zprostředkovat mnohdy zajímavé rozdíly mezi těmito zeměmi.

Mají aktuální informace – ví, co se řeší v novinách, aktuální kauzy, vědí kam zajít na oběd a kam na večeři, kam do baru, kam naopak nechodit, co rozhodně nevynechat, kde je nejlepší káva … Zkrátka přináší o Portugalsku co nejvíce autentický obrázek.

Takoví “čeští Portugalci …”

Přesně.

Když jsi hovořila o těch zážitcích – na jaká hezká místa bys nás v Portugalsku určitě pozvala?

Myslím, že ten kdo v Portugalsku nikdy nebyl, chce většinou vidět Lisabon a Porto, což určitě doporučuji. Nicméně chcete-li vidět něco navíc, tak i to okolí těchto měst je hrozně zajímavé.

Hned severovýchodně od Porta je v údolí řeky Douro jedna z nejstarších vinařských oblastí na světě, která je nádherná – já myslím, že Ty o tom víš velmi mnoho, je to Tvoje specialita …

No jéje, tam je krásně …

Pěstuje se tam réva pro portská vína, ale mají i fantastická vína tichá, takže je to velmi malebná vinařská oblast, která rozhodně stojí za návštěvu.

Ještě více na sever se rozkládá přírodní park Peneda-Gerês, což je turisty málo navštěvovaná a řídce osídlená oblast, kde asi častěji než člověka potkáte krávu nebo divoké prase. Má svoji autentičnost a připadá Vám, jakoby se tu zastavil čas.

Určitě musím zmínit vinařskou oblast Minho, kde se vyrábí “zelené víno” Vinho Verde. No a samozřejmě já jsem žila na Algarve, takže když přeskočím na jih, doporučuji navštívit zdejší pláže a užít si surfování …

Největší vlny na světě…

Ty jsou v Nazaré (smích).

Takže tam žádné nejsou? (hořké zklamání)

Tam jsou taky vlny, u Sagres, ale největší vlny na světě jsou v Nazaré a to je spíš nad Lisabonem.

A potom určitě zmíním Alentejo, protože to je také turisty téměř neobjevené místo. Velkou částí se nachází u španělských hranic, proto se tu tyčí středověká opevněná města, kde se vlastně taky zastavil čas. Tato oblast je také vinařská.

Ono v podstatě celé Portugalsko je jedna vinařská oblast, víno se tu pěstuje prostě všude, od severu na jih.

Výborně, Terko, díky moc za tyhle tipy.

A na jak dlouho je dobré jet do Portugalska, abych si jej vůbec užil?

No, to je těžký. Létají nám i zájezdy na tři noci, ale to se stihne třeba jenom Porto nebo jenom Lisabon a trošičku okolí.

Portugalsko zase není tak velká země, rozlohou je podobná té naší, nejsou tam žádné obrovské vzdálenosti, ale i tak člověk potřebuje čas na to si to v klidu užít.

Myslím, že kdyby chtěl někdo projet Portugalsko od severu na jih, tak by si měl vyhradit aspoň 14 dní.

Zkrátka čím déle, tím lépe, není dobré spěchat.

Přeskočme nyní na jiné téma, které úzce souvisí s Tvým podnikáním. Já vím, že od roku 2020 provozuješ e-shop Z Portugalska.cz, představ nám jej.

Určitě. E-shop Z Portugalska.cz vznikl v době, kdy se nemohlo cestovat a mě napadlo, že když my nemůžeme jet do Portugalska, tak Portugalsko může přijet za námi.

Nebo alespoň jeho malá část, to typické, co se v Portugalsku vyrábí – tiché či portské víno, olivové oleje, pálivé omáčky Piri-piri a mořská sůl.

Všechny produkty mají návaznost na místa, kam jezdím a osobně je znám.

Víno a olivové oleje jsou tedy z vinařství, které sama navštěvuji, mořská sůl je od kamarádky, která žije na Algarve a její rodina vlastní po generace solná pole.

A jaký je momentálně zájem?

Nevím, jestli mi to říkají, protože mě mají rádi, ale všichni, co si zatím něco koupili, jsou velmi spokojení.

V sortimentu máme i dárkové balíčky v krabičkách s motivem portugalských kachliček azulejos, na což mám také velmi dobré ohlasy. 

Základem je kvalita, což se českým zákazníkům určitě líbí.

Takže nějaký zájem je, pochopitelně by chtělo se tomu ještě více věnovat.

Určitě, věřím, že se Ti to brzy pořádně rozběhne.

Dotkli jsme se vína. Které je Tvé nejoblíbenější? A nemusí být ani portugalské.

Tak to bych byla sama proti sobě, kdybych řekla, že to není portugalské (smích).

Já mám ráda červené a obecně taková ta plná, ženská vína, co mají v sobě hodně slunce a tepla.

Před týdnem jsem jezdila po Alenteju a objevila jsem úžasné malé vinařství, které vyrábí neskutečná vína.

Hned jsem je objednala a těším se, že brzy přijdou a nabídnu je ve svém e-shopu.

Jelikož jsme na blogu o portském víně, nemůžu se nezeptat – co Ty a portské? Chutná, nechutná?

Portské mi samozřejmě chutná, určitě ano, nedá se ho vypít hodně, ale rozhodně jako aperitiv nebo digestiv je portské perfektní možnost.

V Portu si ráda vychutnám Porto Tónico, to je prostě něco, co člověk musí zažít, dát si tam koktejl z bílého portského s tonikem a třeba rozmarýnem.

Já vím, že Ty jsi z vinařské rodiny, takže tam ten vztah k vínu zkrátka je …

Ano. Začalo to pradědečkem, potom pokračoval dědeček, který dělal víno, a protože pocházíme z jižní Moravy, měli jsme vinohrady, což je celoroční starost. Dalo by se říct, že jsem ve vinohradu vyrůstala.

Potom, co umřel dědeček, už jsme se o vinohrady nedokázali starat a museli jsme je pustit.

Také díky mému přesunu do Portugalska se tradice ze začátku přerušila.

Nicméně asi mám prostě víno v krvi, protože v rámci zájezdů po Portugalsku jsem stále více začala navštěvovat místní vinařství a tak jsem se postupně k vínu zase vrátila.

Dokonce mám absolvovaný sommeliérský kurz ve Valticích, což mohu jen doporučit, byl to moc hezký zážitek.

Máme konec května, za chvíli budeme v polovině roku, prozraď nám, jaké máš na letošek ještě plány. Ať už v agentuře nebo v e-shopu.

Děkuji za hezkou otázku. Já jsem ráda, že z Prahy zase začala létat přímá linka do Porta …

Vidíš, to ani nevím …

Ano. Otvírá to možnosti pro jednoduchou dostupnost Porta z Česka, přičemž můžeme snadněji připravovat individuální nebo skupinové zájezdy do Porta nebo údolí Doura.

Lisabon nám létá, ten létal vždycky přímým spojením, ale Porto je po delší pauze opět otevřené, takže za to jsem ráda.

Do Portugalska mám ještě letos namířeno, na to se těším moc, protože ty covidové roky byly na cestování horší.

Nově jsem navázala spolupráci s jednou moravskou cestovní kanceláří, se kterou jsme vytvořili nový produkt – krásný zájezd do severního Portugalska, přičemž se nebáli do něj zařadit právě ta místa, co nejsou v Portugalsku tak „profláknutá“ jako je například přírodní park Peneda-Gerês.

Tedy určitě něco jiného, než se dnes na českém trhu se zájezdy objevuje.

Budu také objednávat další zelené víno z Minha, na e-shopu Z portugalska.cz se objeví již brzy. Stejně jako zmiňovaná vína z Alenteja.

To zní fantasticky. Na závěr se zeptám: na co se osobně těšíš? Říkala jsi, že míříš do Porta …

Těším se, až strávím zase nějaký čas v Portugalsku. Chci při té příležitosti navštívit pár vinařství kvůli e-shopu, nabrat kontakty a ochutnat nějaká dobrá vína.

Ono se to hodně propojuje – vinařství, kam jezdím s turisty a mají dobrá vína, se pak snažím prodávat na svém e-shopu.

Terko, díky moc za rozhovor, ať se Ti daří v cestovce a e-shopu. A potkáme se někdy v Portugalsku. 

Vašku, platí, bude to cesta za portským.

Super, Terko, beru!