Přátelé, byl jsem se teď podívat na půdu, můj cestovatelský batoh tam bez hnutí leží, statečně čeká a prý už se moc těší na náš další společný výlet za portským.
Nicméně zavazadlo to je momentálně hodně smutné, my nyní můžeme cestovat tak akorát po svém okrese, takže co nám zbývá, než že v dnešním článku navštívíme údolí řeky Douro alespoň na dálku v našich představách.
A já jsem tu od toho, aby nám to šlo co nejlíp.
Ukážu vám, jaké je jaro ve vinařské oblasti Douro, co se děje touto dobou ve vinohradu a dotknu se samozřejmě i portského a místní gastronomie.
Vítání jara
Je březen a po dlouhé a vyčerpávající zimě se konečně jaro hlásí o slovo. Douro má své vlastní mikroklima a jarní dny sem přicházejí dříve. Zatímco u nás v Česku v polovině tohoto měsíce ještě padal sníh, v údolí řeky Douro už všechno raší, pučí a začíná kvést.
Nejdůležitějším geologickým rysem, který je za to zodpovědný, je pohoří Minho, které chrání údolí Douro před vlivem Atlantského oceánu a dává mu kontinentální klima, jako jsou horká, suchá léta a vlhčí zimy. Což je také zásadní faktor pro unikátnost zdejších vín.
Každopádně denní rozdíl mezi počasím na západním pobřeží a údolím Douro může být citelný. Máte sem namířeno z Porta, kde je zrovna deštivo, chladno a fouká nepříjemný vítr? Nesmutněte. Přejedete hory a leckdy se ocitnete v krásném, slunečném dni.
První známky příchodu jara se v Douru objevují dříve než v Česku. Již v únoru dosahují teploty kolem 14 °C a poměr slunečných dnů je kolem 50 %. V březnu průměrná teplota dál vystoupá na příjemných 17 stupňů Celsia.
V dubnu se jaro přihlásí o pozornost naplno. Zima je definitivně poražena a toho důkazem je přehlídka nádherně kvetoucích stromů mandloní až zrak přechází a srdce plesá. Při každém nadechnutí se a pohledu na pásy barevně kvetoucích trav jste si čím dál víc jistí, že přichází nejkrásnější období v roce.
Co na to vinohradník a jeho hrad?
Po dlouhém zimním spánku se vinice probouzí a začíná tu být živo. Na hlavách vinné révy se objevují první pupeny listů. Oči začíná přitahovat čím dál častěji čerstvá zelená barva – neklamná známka nového života ve vinohradu.
Pokud je zima prostorem pro klidnou krásu mezi terasami a řádky vinic, jaro je časem pro doslovný výbuch energie. Prořezávání vinné révy jsme zvládli už během prosince a ledna v takzvaném “vegetativním odpočinku”. Pracovníci “rogas” odstranili většinu jednoletého a dvouletého dřeva, aby na keři zůstalo pouze to plodné, na kterém posléze vyrostou nové hrozny. Nicméně péče o révu tím teprve začíná.
Vinná réva je v plném květu během dubna a května. Vše tu závisí na počasí. Je-li jaro chladnější, nasazení květů a listů se zpožďuje. Při více deštivých dnech se vinohradník musí být na pozoru před plísněmi, houbovými chorobami a škodlivým hmyzem.
Svilušce, oidiu a perenospoře se daří také v této oblasti. Pomohou přirození nepřátelé jako draví roztoči anebo systém biodiverzity, chemii se většina zdejších velkých vinařů brání. O finální kvalitě hroznů a celkově úrovni vín toho roku se rozhoduje už nyní.
Během května a června probíhají zelené práce, tedy ruční vyštipování letorostů, zálistků a stříhání větévek druhého řádu. Vše má vliv na konečnou produkci, hlava révy musí mít sílu pro vytvoření hroznů. Ty už se nesměle začínají objevovat v průběhu května.
Jak vidíte, jaro ve vinohradu je i v Douru časem vysokého nasazení všeho, co má ruce a nohy.
Jarní zážitky v Douru
Je mi jasné, že letos, my Češi, můžeme na jarní cestování sem asi zapomenout. Nicméně právě proto jsem tenhle článek napsal – připomenout si, že jsou na světě krásná místa, která stojí za to vidět a taky že sice letošní “a primavera no Douro” pravděpodobně nehrozí, ale ta příští už ano.
Jako turistu vás zřejmě na péči o vinohrad neužije (i když proč ne, odreagování na čerstvém vzduchu tělu a mysli prospívá), takže zvolíte taktiku opačnou a necháte Douro pečovat o vás. Já bych to viděl nejprve na projížďku po řece a pak to jít zajíst a spláchnout něčím chutným do dobré restaurace. Co vy na to?
Řeka čaruje
Tok Doura je určujícím prvkem regionu, který se vine od španělských hranic až do Porta, kde se vody řeky vlévají do vln Atlantiku. Cesta lodí proti proudu řeky je jednou z nejmalebnějších tras na světě. Plavby mohou trvat od hodiny do jednoho nebo více dnů, s piknikem na palubě nebo návštěvami vinic, a jsou nádherným způsobem, jak si užít krajinu celého údolí.
Ať už jste spíše na romantické chvíle na malém člunu nebo naopak chcete údolí poznat na luxusní jachtě, plavby po řece Douro nabízejí širokou škálu zážitků pro každého turistu.
Firem, které provozují lodní dopravu na Douru a s ní spojené zážitky je hned několik. Od malých soukromníků po velké společnosti. Vybrat si svůj výlet můžete třeba na stránkách GetYourGuide.com.
Nastoupíte buď v Portu a plavíte se do Doura nebo, když už v Douru jste, startujete většinou z měst Peso da Régua nebo Pinhão a plujete směrem k Pocinho či naopak do Porta.
Koukněte se, jak může taková soukromá vyjížďka lodí na řece Douro vypadat:
Jak chutná Douro
Líbila se vám? Po úspěšném přistání je třeba plavbu ještě patřičně rozebrat. Co takhle u dobrého oběda nebo večeře?
Portugalská kuchyně si zakládá především na červeném masu, rybách a mořských plodech. Jako přílohu dostanete pečené brambory, hranolky, rýži a to klidně zároveň. Nesmím zapomenout ani na zeleninu – skvělá je jejich blanšírovaná a teď na jaře určitě ta čerstvá, jako ledový salát, rajčata, paprika, cibule a olivy. Pokapejte olivovým olejem, vinným octem a máte hned jednoduchou a zdravou přílohu. Ze zdejší kuchyně bude každý gurmán příjemně naladěn.
Z mé zkušenosti mohu doporučit v Pinhãu restauraci LBV 79, která je blízko mola a kde se dobře najíte za přijatelnou cenu. Totéž k úrovni služeb mohu říct o restauraci Ponte Velha, zde jsem byl také velmi spokojen.
Chcete-li si užít vysokou gastronomii, zamiřte do podniku stojícím vysoko nad řekou, který je součástí vinařství Quinta de la Rosa (mimochodem – je to úplně první vinařství v Douru, které jsem kdy navštívil). Jmenuje se Cozinha da Clara, v překladu Klářina kuchyně, na počest tety současné majitelky, která vynikala svými kuchařskými schopnostmi.
Jíst zde je úchvatný zážitek. Pozvěte přátele, přítele nebo přítelkyni sem na večeři a plusové body máte zaručeně v kapse. V Cozinha da Clara na vás čeká opravdu vymazlená kulinařina z tradičních místních surovin regionu Trás-os-Montes, dechberoucí výhled na řeku a velmi milá obsluha.
Máte rádi portské víno? Chcete se o něm dozvědět víc? Stáhněte si zdarma e-book Jak si užít portské víno a už navždy se v něm vyznáte.
V říši portského vína
Pravda je, že bychom taky neměli zapomenout na portské, proto tu také jsme, že?
Se začátkem března otevírají dveře svých quintas víceméně všechna vinařství. Na prohlídku a degustaci můžete doslova pěšky zajít například do Quinta do Bomfim (leží 250 metrů od nádraží v Pinhãu), Quinta da Roêda (to je od nádraží lehký kilometřík) nebo dopravou autem či taxíkem se na terase Quinta do Seixo pokochat s pohárkem portského výhledem na řeku Douro.
Vinic a quintas jsou v Douru stovky, do jednoho článku se mi nevejdou, ale psal jsem například o Quinta do Noval nebo mrkněte na report z Výletu za portským v červnu roku 2019.
Základní vstupné se závěrečnou ochutnávkou třech portských vín stojí většinou 8 EUR, komu zachutná, může si na baru v tasting roomu objednat třeba i vyšší ročníky nebo víno tiché.
Obsluha bývá velmi ochotná, zajímá se odkud jste a zda jste spokojeni. Řekněte, že jste přijeli z “República Checa” a jste vítáni. V Portugalsku máme Češi dobrou pověst, naštěstí.
Roční období jsou v Douru krásná všechna. Jaro však představuje po dlouhé zimě očekávanou změnu v nový život pro přírodu i člověka. Že “a Primavera” přináší naději také do našich domovů, kde už ji vítáme s otevřenou náručí.
Je to tak i u vás, přátelé? Budu rád, když mi napíšete, jak se těšíte na jaro vy.
