Velký fotoreport: Předvánoční Porto a Douro v roce 2023 – deštivé i slunečné, ale stále nádherné!

Kategorie: | |

Je zrovna začátek září roku 2023 a to je nejlepší příležitost vyrazit za portským, protože v Douru zrovna běží na plné obrátky vinobraní. Ano, chce to si jen koupit letenku směr Porto, sbalit batoh a frčet.

Tedy přesněji řečeno – neodkládat nákup letenky. Jenže, když jednou vyhovovala cena, nešlo to kvůli termínům v práci. Anebo by to šlo, ale letenka z Vídně už byla fakt přestřelená.

Tudíž si jedno ráno říkám: “Vždyť ono je v Portu a Douru hezky i v prosinci, Vašku, pojeď zase na předvánoční výlet za portským!”

A tak se i stalo. Letenku jsem si zakoupil 2 měsíce dopředu, cena byla únosná, a v pátek 8. prosince jsem se na šest dní vydal objevovat nová místa a zážitky do těch končin, které jsou domovem portského vína.

Výborně, balím tedy batoh, dávám si ranní kávu s Jančou v brněnském Letmu a za chvíli již sedím v autobuse na letiště Vídeň.

Zajímá Tě, jak jsem se na svém výletě za portským měl?

Projeď si můj obrazový report.

Jeden obrázek je prý tisíc slov, tak se připrav na pěknou slohovku. Ale neboj, bude Ti na ni stačit tak 5 minut.

Tentokrát jsem na letišti ve Vídni nocovat nemusel, čas odletu byl více než přijatelný. Takhle by to Ryani mohli nechat napořád.
Prostor před radnicí je v Portu tradičně věnován 34metrovému vánočnímu stromu, jenž je obdivován mnoha místními i turisty
Spanilá Torre do Clérigos bedlivě dohlíží na nákupní galerii na Praça de Lisboa
Na Virtudes se chodí za výhledem k oceánu. A žízní tu taky nezhyneš, za mnou je fakt hodně hospod.
Bydlet na Rua da Almada má své výhody. Máš to například blízko do Pontualu, což je ikonický snack bar, kam chodí hlavně místní. A to na dobrou francesinhu, ne všude obvyklé velké pivo a otvíračku až do za deset minut dvě hodiny ráno.
Fontána v parku Jardim do Marquês de Pombal se svými opeřenými strážci
Dům vinařství Churchill’s je v Gaie trošku z ruky, ale tahle delší procházka se určitě vyplatí
Moje Classic Port Tasting
Na ochutnání tu máš velký výběr vín v několika balíčcích
Přestalo pršet a tak jdu od Churchillů dolů k řece už pěšky
Z takové túry Ti ale může docela vyhládnout. Odpolední svačinku zajistí smažené kroketky – z tresky “pastel de bacalhau” (vlevo) a kuřecí “coxa de frango” (vpravo).
Obdivuji také, s jakým přehledem mají Portugalci zmáklé téma “cokoliv v chlebu”. Tenhle řízek v pečivu z 3 Doces naproti nádraží Campanhã například rychle zahnal můj hlad ve večerním vlaku směr Peso da Régua. Návštěva Doura tedy může úspěšně začít, neřkuli, že za hodinku šel za prvním kusem ještě druhý!
Výhled na město Peso da Régua je večer také přitažlivý
Slunečné ráno na Casa da Vinha Grande u mé kamarádky Sofie
V domě Sofia zachovává původní předměty, které v minulosti sloužily k chodu domácnosti její rodiny

Máš rád/a portské víno?
Chceš se o něm dozvědět víc?

Stáhni si zdarma e-book Jak si užít portské víno a už navždy si budeš jistý/á:

  • jak stoprocentně poznat originální portské víno
  • dozvíš se rozdíly mezi jednotlivými druhy
  • budeš umět portské víno správně servírovat
  • dokážeš portské párovat s pochutinami
  • podíváš se za ním do Porta a údolí řeky Douro
V neděli bylo v Douru dosti pošmourno, ovšem skoro nepršelo, takže to byla vlastně výhra
Přičemž na druhý den v pondělí nám sluníčko už všechno vynahradilo. Nechyběla tradiční zastávka na vyhlídce São Leonardo de Galafura.
Údolí Douro v zimě odpočívá, dálnice vlevo nikdy. Byť krajinu trošku kazí, je nutná, spojuje Peso da Régua s Vila Real, bez ní by bylo Douro odříznuté od zbytku země.
Quinta de São Luís patří ke značce Kopke. V zimní mimosezóně tu jako jednotlivec s prohlídkou moc nepochodíš, je třeba být skupina a dohodnout se předem. Jenže dva skupina nejsou, takže v klidu udělám pár fotek a jedeme dál.
Hala s recepcí je prostorná a pečlivě zrekonstruovaná
Q.ta de São Luís je místo, kde vznikaly a vznikají unikátní ročníková portská vína zrající ve dřevě – Colheitas
Dneska je fakt krásně, pouze na košili
Výhled na protější Quinta da Veiga, dole ze stanice Ferrão zrovna vyjíždí vlak směr Porto
Vlevo opatruje své vinice Quinta do Crasto
Není v prosinci ospalejšího města než je Pinhão. Božský klid.
Na skok do Quinta do Convento – Kranemann Estates. No, příště taky bude líp se domluvit dopředu. Ale byli každopádně milí.
Na tyhle dvě krásky mám políčeno zase příště
Prosincové práce na vinici Quinta do Crasto
Odpoledne v zimním Douru
Čas pozdního oběda začíná v Tachinho da Té v Tabuaço vynikající zeleninovou polévkou
Treska, restovaná cibule, vajíčko, brambory, na menu bych tuhle mňamku hledal pod názvem “Bacalhau com batatas e ovos mexidos”. Jednoduché, přesto velmi chutné.
Ke spláchnutí tresky (či čehokoli jiného dobrého k jídlu) se hodí “vinho da casa”, stolní víno bez určení původu, co Ti ke stolu přinesou ve džbánku. Je levné, půl litru stojí kolem 2 EUR, nicméně kvalita je většinou více než přijatelná.
Moelas – kuřecí žaludky v omáčce je tradiční výborné odpolední jídlo
“Pito” – šáteček plněný dýňovým pyré, je typickým zákuskem pro region kolem Vila Real. Na svatou Lucii (13. prosince) jím obdárovávaly místní ženy jejich oblíbené chlapce. Trošku choulostivé na tom je, že svým tvarem a názvem má připomínat dívčí lůno, a pokud se zájmy obou potkaly, 3. února, na svátek São Brás, na oplátku zase muži podarovali ženy svou cukrovinkovou chloubou – “ganchas”. Pěkná tradice, při jejímž poslouchání zkonzumuješ o něco víc než byl původní záměr.
Tím pádem pak z Café Anita v Guiães odcházíš s širokým úsměvem. Když pojedeš okolo, určitě se tam zastav, když se zrovna trefíš, od paní majitelky vyfasuješ její právě upečený chleba.
Krátká zastávka s procházkou ve Vila Real
Ve Vila Real si v roce 1937 vymysleli přírodní závodní okruh pro závody motorek a aut. Je považován za velmi nebezpečný, mezi lety 1997 – 2007 se tu po tragické nehodě závody nekonaly vůbec. Dnes na něm motory opět burácí a v krámech ve městě najdeš k tomu mnoho upomínkových předmětů.
Pondělí 11. prosince, zpátky v Portu. Do kopce po Rua de 31 de Janeiro, přes Rua de Santa Catarina až do čtvrti Bolhão.
Mercado do Bolhão jsem poprvé navštívil v roce 2015. Dalo se tam sehnat snad všechno, od zeleniny přes sardinky až po termofór do studené postele. Od loňska je trh otevřený v modernizované podobě. Doba jde kupředu, už tu sice není ta bývalá atmosféra, ale místo je to stále výjimečné a přitažlivé.
Byť po dobré večeři, window shopping byl opět jen pro silné povahy. Ochutnal bych všechno, ještěže už měli zavřeno.
Batalha Centro de Cinema je příkladem architektury ve stylu Art-Deco. Od roku 1947 cíl všech filmových guru v Portu.
“Figo com noz” – vlašské ořechy uprostřed fíku patří mezi oblíbené vánoční pochoutky
Z mostu Ludvíka I., výška 45 metrů
Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Porto a Vila Nova de Gaia je z rozlehlé terasy od kláštera Serra do Pilar. Vyplatí se vyjít si pro pěknou fotku až sem nahoru.
Vila Nova de Gaia se také dokáže pochlubit zářivou vánoční výzdobou, kterou shlédneš taktéž od Serra do Pilar
V úterý 12. prosince ráno jsem se skoro bál odtáhnout závěs z okna. Potoky vody, tekoucí po ulici, mi dávaly vědět, že dnešek se bude odehrávat dle notiček mokré varianty.
Před nádražím São Bento se buduje napojení nového metra. Hotovo by mělo být koncem roku 2024. Přijedu jej sem samozřejmě zkontrolovat.
Útočiště nám se Sofií toho dopoledne nabídl Instituto dos Vinhos do Douro e Porto, tedy instituce zodpovědná za vytvoření a dodržování pravidel pro výrobu a prodej vína portského a také toho tichého z Doura. V hale můžeš vidět snímky z historie vinařství a počkat si do 11. hodiny, kdy otevírají expozici a tasting room (kromě víkendu a svátků).
Řečeno krátce – ve svém živlu
Nejlevnější deštník seženeš u pana číňana za 5 EUR na náměstí. Bude se Ti hodit, protože tady když prší, tak prší.
Nicméně odpoledne už srážky ustaly a procházka u pláže v Matosinhos už byla bez “guarda-chuva”
Bez oběda by to však nešlo. Smažené sardinky v těstíčku jako předkrm se konzumují klidně celé včetně hlavy a ocásku. Jsou křupavé a silně návykové.
Taberna Lusitana na tržnici v Matosinhos je rozhodně návštěvyhodný podnik. Vejdeš dovnitř, s číšníkem si jdeš vybrat svoji rybičku přímo na trh do stánku a tu Ti do půl hodiny v restauraci precizně připraví na grilu.
Co říkáš na moji grilovanou “rodovalho”? Pro jistotu přírodopisné okénko – česky se tato placatá kráska jmenuje “Pakambala kosočtverečná“. Nemám rád googlení s mobilem v restauraci, ale tohle mi prostě nedalo …
Poté jsem si také musel promluvit s tímto papouškem. Jak to dopadlo? Jeho portugalská slovní zásoba byla bohužel širší než ta moje. Slibuji, do příště na sobě zapracuju, každopádně “até logo, amigo!”
V Matosinhos bývalo v minulosti rybích konzerváren mnohem více. Nyní asi ta nejviditelnější se jmenuje Conservas Pinhais & Cia. Dámy ve výrobě ty sardinky do krabiček vkládají opravdu ručně, no, obdivuji je. A marketingové oddělení se též činí, mají pěkný web a na prohlídku Tě vezmou taky. Za 17 EUR.
Na ni už jsem moc času neměl, tudíž jsem ji s díky odmítnul, nicméně slibuji, že sem se ještě určitě podívám
V Matosinhos hned vedle radnice se letos s vánoční výzdobou opravdu vytáhli. Světýlka naaranžovaná do rytmu hudby, někdo si tu s tím musel hodně vyhrát.
V době adventu najdeš kolem parku Jardim Basilio Teles stánky s mnoha výrobky
Některé rukodělné musely chtít jistě velkou trpělivost a paní se před jejím uměním hluboce klaním
O něco veselejší atrakci nabízí stánek vedle. Za jedno euro Ti do čokoládového kalíšku madam ochotně nalije třešňovovišňový likér Ginginja, což Ti v hrdle konečně vytvoří tu netrpělivě očekávanou, naprosto bohorovně blaženou a hřejivě upřímnou, pravou předvánoční atmosféru.
A pokud jsi původu řeznického, tak při pohledu do tohoto stánku Ti srdíčko jistě také zaplesá
No nic, úterní, tedy poslední, večer končí, jsem zpět v Portu na rozlučce s městem. Nepravý magnet všech milovníků Harryho Pottera, knihkupectví Livraria Lello & Irmão, v předvánočním čase disponuje nápaditou výlohou
Nespouští se ze stropu náhodou Věc T.?
Moje Rua da Almada kolem půlnoci
Vánoční atmosféra na Aliados je lehce poznamenaná stavbou nové linky metra. Jenže Porto je zkrátka parádní i s toikami pod rozzářenými stromy.
Vejdi doprostřed vánočního stromu, vzhlédni nahoru, hlava se Ti zatočí, neb zítra jedeš domů. Jdu spát, poslední noc, bylo mi tu opět krásně, milé Porto!
Ve středu 13. prosince ráno konečně vykouklo sluníčko. Aspoň u balení batohu budu mít veselejší náladu, za dvě hodiny mám být na letišti.
Snídaně v Café Apolo. Já vím, nic do diety, ale když je to tak dobré a kde bych doma “pasteis de nata” našel?
S vědomím “konec dobrý, všechno dobré” se s letošním Portem definitivně loučím

My však v kontaktu ještě zůstaňme. Napiš mi do komentářů, jestli se třeba do Porta chystáš nebo už jsi se tam podíval/a a jak se Ti tam líbilo. A pokud Tě můj report zaujal, případně jsi chtěl/a pár tipů co vidět nebo zažít, ozvi mi taky.

6 komentářů u „Velký fotoreport: Předvánoční Porto a Douro v roce 2023 – deštivé i slunečné, ale stále nádherné!“

    • Michaelo, díky za komentář, jsem rád, že se Ti článek líbí, velmi si toho vážím! Přeji Ti krásný letošní rok, třeba i se skleničkou portského při čtení mého blogu ;-)

      Odpovědět

Napsat komentář