Ano, takto je známé mezi Portugalci. Vytesané do šedavé žuly stojí jako šikmá pevnost střežící drahocennou řeku Douro.

Pochopme město a jeho lid, poznejme milníky jeho historie. Celá portugalská země se zrodila ve městě Guimarães, v místě o kousek dál na sever. Ale poté níže u Atlantiku vznikla osada Portus Cale, později se pro toto město vžil název „Oporto“ – přístav. Byť svým jménem dalo základ celému Portugalsku, nikdy se nestalo jeho hlavním městem – jím byla nejdříve Coimbra a poté Lisabon, jež byl v roce 1255 dobyt Araby.

Porto tedy nebylo městem šlechty. Soudy a politika se odehrávala v Lisabonu. Porto bylo naopak po staletí městem průmyslu a obchodu. Jeho bytí vždy záviselo na umu zdejších podnikatelů a činorodosti obyvatel. I díky tomuto úsilí vznikla jedna z nejvýznamnějších budov ve městě, obchodní burza, místně známá jako Palacio da Bolsa. Tato důstojná kamenná stavba je nyní domovem Instituto dos Vinhos do Douro e do Porto (IVDP) a skrývá jeden z nejcennější architektonických skvostů v celé zemi – Arabský sál.

Avšak důsledky jdou mnohem hlouběji, než si člověk hned uvědomí. Soupeření mezi Lisabonem a méně doceňovaným sourozencem Portem je tu hodně znát. Prolíná se každým prvkem společnosti, od politiky až k fotbalu. Ti nejhrdější vám budou pít raději Coca-Colu, než aby se vůbec jen dotkli piva vyráběného v blízkosti hlavního města.

Zdejší patriotismus má své dávné kořeny. Jeho důkazem nechť je fakt, že na počátku portugalské námořní expanze zdejší obyvatelé věnovali všechno maso z chovaných zvířat pro tyto objevitelské výpravy. Zůstaly jim jen vnitřnosti. Od těch dob se obyvatelům Porta též říká “Tripeiros”, což je portugalský výraz pro “střeva, vnitřnosti”. A také díky těmto zvykům byl vynalezen tradiční pokrm “Tripas à moda do Porto”, směs dršťek a žlutých fazolí. Já jej ještě neměl, ale třeba se někdy osmělím. No, začnu nejdříve spíš těmi fazolemi.

Svobodomyslné a nezkrotné. Takové je Porto, město dobývané, ale nikdy nedobyté. Město s energickými a pracovitými lidmi věrnými své víře a otevírajících svá srdce každému, kdo smýšlí totožně. Je to město opravdových portugalských žen a mužů. Mají moji hlubokou úctu.