Datum 29. února se v kalendáři objevuje jednou za čtyři roky a letos vyšlo na sobotu. Zároveň však má ještě jednu vlastnost. Víte jakou? Je přeci posledním dnem suchého února!
Proto je třeba jej náležitě vyprovodit a plynule přivítat mokrý březen.
A taky udělat teambuilding.
ICT Pro – vzděláváním k profesionalitě
Společnost ICT Pro má svá školicí centra v Brně a v Praze, a kdo se chce stát expertem v IT nebo něco pochytit v měkkých dovednostech, běží na kurz či školení zrovna tam. Za svým sloganem si právem stojí, jejich práce má velmi vysokou úroveň a splňuje ty nejnáročnější světové certifikace. Přesto však nejsou žádní suchaři a se stejnou precizností uspořádali i tento oddechový event pro své lektory a zaměstnance.
Já je znám dlouhé roky, a proto jsem byl velmi potěšen nabídkou pánů majitelů Peťáska a Radka (jen díky němu jsem doživotní ligový corelista), připravit si pro jejich firemní setkání hodinovou přednášku o portském víně s degustací.
Posledního února jsem tedy odpoledne naložil auto portským, skleničkami, rekvizitami a mým kolegou – číšníkem v jedné osobně Péťou a vyrazili jsme za nimi na Vysočinu do Wellness penzionu Medličky.
Portské na scénu
Prostor jako protagonista jsem dostal kolem půl osmé večer, pár minut poté, co své vystoupení ukončil mistr kouzelník, který mých 45 degustátorů řádně rozdivočil. Což mi moc nenehrávalo, neboť moje degustace zase až taková řachanda není, i když pravda také ona obsahuje své humorné momenty.
Každopádně co nezmůžu rozproudit já, zvládnou jistě moje vybrané čtyři vzorky portského vína, tudíž jsem se pustil energicky do díla a při povídání o portském jsme je nakonec všechny ochutnali.
Dodržet vymezenou hodinu se mi nakonec nepodařilo a víte proč? Ten nejtěžší úkol byl vůbec v přípravě seškrtat mou běžnou 4-hodinovou prezentaci právě na tu hoďku.
Nicméně degustace se vydařila, hosté byli spokojeni a tímto jim upřímně děkuji za závěrečný potlesk. Teda vlastně i za ten úvodní, nicméně ten by spíše měl patřit všem těm z báječné firmy ICT Pro!
Koukněte na pár obrázků, co se tam dělo:
Tady měl můj report původně končit.
Dneska to však není ještě všechno.
Tenhle článek nepřipravuji v žádné oblíbené kavárně, jak mám obvykle ve zvyku, ani v brněnském HUBu, natož vylepený v některém z tasting roomů v Portu.
Nejde to.
Jak je to možné?
Chtělo se mi prve napsat, že jsme v Česku “uprostřed koronavirové krize“. Jenže ani to není pravda, světlo na konci tunelu rozhodně není v tuto chvíli vidět a kdoví, kdy ten záblesk přijde.
Co se stalo? Zhruba v polovině března k nám přišel zákeřný čínský bacil, vláda vyhlásila omezení pohybu pro své občany a tudíž sedím doma. Pravděpodobně jako většina z nás. Už dost dní. Tahle opatření jsou dle mého na začátek správná a pomůžou nám se z této šlamastyky dostat.
Ale kdy to bude, nikdo neví. Tuším akorát jedno – “na kavárnu teď, kamaráde, dlouho zapomeň“.
Měsíc poté si tedy zpětně uvědomuji, že tu naši degustaci na teambuildingu ICT Pro jsme nakonec stihli za pět minut dvanáct.
Ať nás, přátelé, štěstí nadále provází a brzy se u portského zase všichni sejdeme.
Zůstávejte ve zdraví a v naději!
P. S.: Díky za sdílení článku a napište mi taky do komentů dole a na Facebooku, jak je vám doma, zda jste v pořádku, i duševně a kdo k tomu má taky nalitou skleničku portského! :-)
