Porto je druhým největším portugalským městem a v roce 2014 bylo vyhlášeno nejlepší evropskou destinací. Každoročně láká tisíce turistů, kteří chtějí objevit starověké centrum, koukat na řeku z nábřeží s typicky pestře barevnými domy, ztratit se ve staletých uličkách, věnovat se portugalské kuchyni a samozřejmě ochutnat víno.
Řeč je sice o Portu, ale za vinařstvími musíte do jeho městské části Vila Nova de Gaia. Právě tady jsou po staletí soustředěna ta všechna nejznámější. Po mostu Ludvíka I. přejdete ze starého Porta řeku Douro a jste v naprostém středu všeho ochutnávání portského vína. Blíž už to prostě nejde. Tudíž neváhejte a naplánujte si odpoledne, celý den nebo i týden návštěv zdejších sklepů.
Moje osobní hitparáda těchto míst je vám nyní k dispozici:
Taylor’s
Taylory mám opravdu rád. Ze srdce. Vlastně jsem na nich začínal psát tenhle blog. To oni mě díky svému dost dobře propracovanému webu otevřeli oči a na startu zahrnuli cennými vědomostmi. Takže se tam doporučuji stavit, a to nejen z čistě mé nostalgie, ale hlavně kvůli nádhernému prostředí a lahodným vínům.
Nenajdete je hned u řeky, musíte za nimi vystoupat po žulových kostkách v uličkách stále nahoru. Těšte se však na sladkou odměnu, uvnitř vám bude opravdu chutnat. Interiéru dominuje tříbarevný baldachýn, směřující do středu místnosti, na kterém je logo. Tady bych dokázal sedět a popíjet klidně půl dne, než by mě zase vyprovodili před bránu a poslali samospádem dolů k Douru. Navíc když se vám povede chytnout místo v tom hlubokém, pohodlném ušáku, rozhodně se nebudete chtít jen tak zvednout a tyto prostory opustit.
Vína si vyberete z pestré nabídky (od 1 EURa za Chip Dry) a u dlouhého pultu vám je ochotně ve správné teplotě nalijí do skleničky. Taktik je víc, podle chutí. Máte-li rádi ovocitá portská vína, začněte s Ruby nebo Ruby Reserva a pokračujte přes LBV až na výborná Vintage. Těm, co holdují vínům zrajícím spíše ve dřevě, budou lahodit Tawny a datovaná Tawny. Ale na úplný úvod zařaďte bílé portské, Taylor’s Chip Dry je vyhlášené!
Jak říkám, odtud se neodchází snadno. A když už, vezměte to přes shop a kupte si třeba polotričko s vyšívaným logem na památku. Jako to udělal můj kamarád pro mne, díky Jirko.
Hotel Yeatman stojí naproti přes uličku, patří taky Taylorům, složíte-li tam hlavu, nebudete litovat a bude o vás královsky postaráno. Jdi na web Taylor’s
Cálem
Čti “Kálum” nebo tak podobně. No, na to přijdeš časem, ale hlavně se tam stav. Tohle vinařství je hned u řeky, prohlídky v angličtině každou půlhodinu. Průvodkyně je velmi milá, s návštěvníky projde historii u nasvícených panelů a další povídání pokračuje mezi obrovitými sudy. Na závěr si vychutnejte své vzorečky, komu se zalíbí, skočí si na bar pro další. A zkuste se seznámit s dalšími spolustolovníky, já tam měl skvělý pár až z Colorada! Jdi na web Cálem
Porto Cruz
Tohle místo je mnohem víc než jen prostor pro ochutnávku vín. Je to zážitek v barvách, který propojuje portské, umění, módu a design. Multimediální centrum v přízemí dá skoro zapomenout na dávnou historii portského, spíše naopak, vrhne vás rovnou do budoucnosti a zláká vás pošoupávat láhvemi po dotykovém monitoru. Zajděte do shopu, kupte si víno, možná budou i čokoládkovou seanci pořádat, tak to všechno rovnou spojte. Budete sladce spokojeni. Omrkni je na webu
Offley
Tady uctívají barona Forrestera. Kdo že to byl? Velká postava historie portského vína, obchodník z Anglie, spjatý s tímto vinařstvím, jež do Porta přijel roku 1831, autor první detailní mapy vinařské oblasti kolem řeky Douro. A v tomhle toku taky skončil jeho život – po jednom dobrém obědě se vracel se dvěma dámami po vodě zpět do Porta, nicméně v peřejích u Quinta de Vargellas se bárka převrhla a on se utopil. Dámy ne, na vzduchových polštářích z jejich sukní doplavaly ke břehu a zachránily se.
Každopádně sem běžte, víno je výborné a prohlídka také. Za 5 EUR si na konci vychutnáte i dva vzorečky. Offley web
Quevedo
Sem zajděte úplně na závěr dne pochůzek ve VNDG. Na dojezd. Ne, že byste se tady museli nutně zřídit, ale tady mají ofiko otevřeno do sedmi, nicméně dobrými hosty tu jste i kolem deváté večer. Zdejší koncept je jiný – vejdete po schodech do rozlehlého, otevřeného prostoru, vstupné neplatíte a z nabídky vybíráte vína, která si jdete objednat k baru. Ty jsou na obou koncích místnosti, přičemž v tom jednom zpívá noblesní dáma tklivé fado. O čem? O lásce, o životě, kráse bytí. Podaří-li se vám obsadit gauč, těžko se budete zvedat k odchodu. Skoč na Quevedo web
Vila Nova de Gaia je magnetické místo, které vás jen tak nepustí. Když však již usoudíte, že je čas odejít, sestupte uličkami až k řece a pomalu se vydejte k tomu ocelovému mostu, který je snad na všech provařených fotkách z Porta. Ale to je vám fuk, je krásný i po miliónté, stejně jako dnešek strávený v srdci světa portského vína.
Kam jít a neztratit se? Nekufrujte a jděte najisto, mrkněte na mapku:
