Hned na úvod po pravdě přiznávám, že jsem značku Royal Oporto roky cíleně míjel, neboť jsem láhve s tímto portským potkával v regálech v každém Albertu, Tescu, Makru, Jasu, nárožních večerkách, prostě všude. Ne, že by byla nepitelná, avšak připadala mi všední, supermarketově dostupná, ohraná, no proč to neříct – totálně provařená. Proto mě nikdy ani nemrzelo, že jsem za …
V závěru minulého článku jsem předpokládal, že vznikne už jen jeden díl, ovšem zážitků bylo nakonec tak moc, takže tenhle report se zdá být tím předposledním. Dnes nahoře zatopili, je kolem 34 stupňů, ne zcela nepříjemných, je to vlastně fajn se na konci září takhle ohřát. Co bych za to loni dal. Z Vale de Mendiz se vracíme zpět do Pinhaa, máme to …
Budík na tabletu má příjemnou melodii, ani jsem nevěděl, že tam takovou mám. Rychle vstát, sbalit věci do batohu, zuby, hlavu a druhý pokus o dobytí Doura začíná. Od včerejška už mám cestu nacvičenou, jdu celkem poklidu za roh na zastávku. Stojím, čekám a tak ještě letmo mrknu na mobil, kolik ještě zbývá do odjezdu busu. Mohl by jet zase …
Dneska od rána píšu své zápisky. Chtěl jsem to nějak víc zrychlit, ale nejde to, myšlenek mám spoustu. Prší a dobře se mi tvoří. Nicméně tady platí, že pokud ráno prší, neznamená to, že bude škaredě celý den. Jsme holt u moře, tady platí jiné přírodní zákony, než u nás ve vnitrozemí. Po poledni se počasí umoudřuje a já ve …